Když si myslíte, že už to nejde hůř, v dalším zápase vás tento tým vyvede z omylu a předvede další potupné, nedůstojné představení, aniž by kdo z hráčů vůbec připustil, že chyba není v těch druhých (soupeřích, kteří nás faulují, rozhodčích, kteří to nepískají), ale jen v nich samotných. Když pak z části z povinnosti, z části ze zvědavosti, zda by třeba nešlo se papírově podobnému týmu, se kterým v sezóně ještě nehráli, alespoň postavit čelem, tak se chlapci zvednou, zabojují, jdou pro míče na zem a odpracují a vybojují pro ně důležité vítězství. Pro ně samotné a jejich další pokračování.
G1, Jiskra Kyjov : UP-BCM Olomouc 113 : 52 (23:7, 39:10, 28:16, 23:19)
Body: Přibyl 13-2/2 (1), Šaradín 9-1/1, Mlčoch 9 (1), Urbánek 8-4/2, Jakeš 6, Sikora 3 (1), Galko 2-2/2, Kubík, Schindler 0.
TH 9/5 = 55 % F- 9 Trojky: 3×3
G2, SKB Zlín : UP-BCM Olomouc 60 : 62 (10:22, 14:14, 19:14, 17:12)
Body: Šaradín 18-12/8, Galko 9-13/5, Přibyl 7-2/1, Weiser 6-2/1 (1), Kubík, Mlčoch 6, Jakeš, Urbánek 4, Schindler 2, Sikora 0-2/0,Trefil 0.
TH 30/14 = 47 % F- 23 Trojky: 1 x 3
Ve venkovním dvojkole se U15 potkali v Kyjově a Zlíně s týmy, které zatím neznali. V Kyjově se naši chlapci dostávali poměrně snadno do zakončení, ovšem když po našem 8. (??) jalovém zakončení a prvním proměněném koši až v 6. minutě (??) domácí pochopili, že nás nemusí jako soupeře brát vážně, rozbalili první a zejména druhou čtvrtku tak, že se pak už jen víceméně dohrávalo z povinnosti. Domácí celkově spáchali 16 faulů, my 31. Nejhorší je si zde lhát. Nebylo to rozhodčími. Bylo to naší neochotou pracovat a vydat se aspoň v obraně, když už v útoku nedokážeme v rychlosti zakončit 1/0. Naši junáci zachytávali soupeře rukama, vystrkovali „semafory“, protože „run-and-slide“ jim nevoní, anebo se zbabělým postavením ramenem do nabíhajícího útočníka a vystrkováním boku vyhýbali kontaktu. Co stačí venku na hřišti, nebo ve škole v tělocviku, nestačí v soutěžním basketbale.
Ve Zlíně borci nebyli dovednostně nijak lepší domácích. Naštěstí pro nás Ševci nastoupili poměrně lehkovážně a přistoupili do našeho klubu „ukaž-co-všechno-se-dá-nedat“, resp. „kdo-neviděl-neuvěří-z-jaké-nesmyslné-pozice-se-lze-pokusit-o-zakončení“. Jelikož jsme přece jen něco dokázali proměnit, zejména zodpovědnější hrou Šary včetně jeho trajlerových náběhů a důležitých proměněných TH a týmovým rychlejším pohybem dopředu, poprvé jsme v sezóně po první kvartě ještě měli o co hrát. Toto naši hráči vydrželi i po střídáních a udrželi tak naději i v poločase. Po něm se pak už jen mentálně sesouvali nevynucenými chybami a soupeř odkrajoval náskok. Nezodpovědná přímá vyhození Zlínu do rukou po koši (??), nájezdy do 2, ještě hloupěji do 3 soupeřů (??), svévolné sobeckosti při samostatném zakončení po 3, 4 s v útoku, když máme navrch a ne my, ale soupeř musí honit čas. Dva hráči, č. 86 i 88 mohli koncovku uklidnit, kdyby proměnili své trestné hody. Konečně však neuhýbáme před nárazem, poctivou obranou udržíme vnik pivota domácích do bedny a s plichtou 59:59 a 34 s do konce zbývá čas na poslední dva útoky, jeden pro nás a jeden pro domácí. Gali převáží míč, nabourává obranu a správně (!!) vyhazuje ven do polorohu na volného „mladého“ Adama, jehož jemně dokývnuté zápěstí posílá míč, kam si naše lavička přeje. +2, domácí si berou vyhození v útoku, což ubráníme pouze faulem a potrestaným jen jedním hodem. Gali si pak dalším coast2coast vyslouží poslední 2 TH, jedním z nich dává konečnou podobu výsledku.