Metodika

INTENZITA VS. PŘESNOST PROVEDENÍ, ANEB SPOJIT KOČKU SE PSEM

S nároky na přesnost provedení pohybu a nutnými korekcemi klesá intenzita tréninku a naopak. Co s tím?

Úkolem tréninkové jednotky (TJ) je, velmi zkráceně, integrálně propojit nácvik dovedností (technickou stránku) a rozvoj schopností (kondiční úroveň), abychom naučili, procvičili, ev. prověřili nové dovednosti a spolu s tím udrželi, resp. navýšili obecný i speciální kondiční základ. Tedy aby hráč basketbalu vydržel kondičně až do koncovky utkání a dokázal v ní technicky správně provést trestné hody, které mohou být obojím ovlivněny.

Chceme-li, aby momentální i celkové zatížení neklesalo, využívaly se zvolené energetické zóny a fakticky se stále jednalo o pohyb, a ne diskuzní kroužek, je nutné držet srdeční tepovou frekvenci na určité úrovni. Udává se zhruba 120 tepů/minutu, „plus minus autobus“. Vtip je v tom, že když nastolíme náročnější režim, pak zvláště u cvičení převážně založených na hrubé motorice, kdy se „šahá“ do energetických zásob, nejde úplně dodržovat správnou techniku a je nutno nechat cvičení hlavně běžet. Přesně naopak, pokud máme svěřence učit novou dovednost se všemi pokusy a opravami, je nutno s respektováním počátečních fází motorického učení (generalizace, resp. následně diferenciace) hledat cestu v klidnějším režimu, bez stresu a větších nároků na kondici, které do procesu učení zasahují (interference).

Jednoduché pravidlo, v praxi však nejednou těžké provést. Propojit tohoto „kočkopsa“, aby výsledkem byla dobrá TJ, splnil se požadovaný záměr, „udělala se práce“ a k tomu to hráče i bavilo, je docela oříšek, či jak se teď moderně říká, „challenge“.

 Je-li trenér poctivý, plánuje a vnímá zpětnou vazbu, respektuje věkové zvláštnosti, fázi sezóny apod., pak to výzva opravdu je. Musí pro konkrétní TJ zvolit, na kterou stranu se přikloní a na co konkrétně se při přípravě tréninku zaměří. Ve které části a z jakého důvodu zvolí spíše drily náročnější na kardiovaskulární zatížení, anebo vyšší intermitentní zatížení s nějakými přeběhy, prolínáními, se střelbou v komplexních cvičeních s obranou, či percepčně jednodušší herní cvičení prvního typu, kdy bude akcentovat cvičení vyžadující kontakt s bojem o postavení a boxování/ bumpování v obraně. Pro nácvik dovedností naopak bude muset využít nejzákladnější imitace v průpravných cvičeních 1. typu s možností vstupu pro opravy. Výsledkem však vždy musí být optimální TJ, kde zatížení a „makačka“ bude v souladu s nároky na správné prováděním pohybu.

To je samozřejmě ideál, který se v běžné praxi dosahuje obtížně, avšak nelze na něj rezignovat.

 

 

 

 

 

MET, ANEB NEMRHEJME ČASEM

 

Štěpán Válek

 

MET, motor engagement time, volně přeloženo ´čas využitý (aktivním) pohybem´, je termín, se kterým se pracuje ve výzkumu při zjišťování efektivity vyučovacího procesu v tělesné výchově.

Kdysi na studiích tělocviku jsme dostali seminární úkol změřit čas, který během hodiny TV, či tréninku děti skutečně aktivně cvičí. Relativně jednoduchý typ terénního výzkumu se stopkami, záznamovým archem, tužkou a kódovacími znaky, aby se vedle aktivně cvičením využitého času dal jemněji rozlišit cvičením nevyužitý, chcete-li jalový čas, který se ztrácí při vysvětlování a ukázkách, při chystání a úklidu nářadí a pomůcek, při přestávkách na pití, , ale také „kecáním“ a podobně.

Vyháněli jste někdy z tělocvičny jiřičku, která vám zmateně poletuje prostorem a nemůže ven? Řešili jste tatínka, který v bojovné náladě a svatém rozhořčením podpořený alkoholem vám přijde dokazovat, že jeho syn má na to, aby hrál víc, a vy mu nedáváte šanci? Co zranění hráče s akutní nutností ho vyřešit? To jsou nenadálé situace „vis maior“, které neovlivníte. Běžné situace se však dají „ošéfovat“. Narážím na rozhovory s rodiči na začátku a konci tréninku, různé administrativní a organizační úkony apod.Zpět k meritu věci, tedy skutečně využitému času cvičícího v tréninkové jednotce (TJ). Při hodnoceních MET nám s kolegy vycházely divné cifry kolem 20%, tak jsem jednoho z nich požádal, aby mi podobný záznam udělal i na mém tréninku. Byl jsem v šoku, když mi po skončení a sečtení METů ukázal, že … 🙂 Nevěřil jsem mu a snažil se najít chybu v záznamu, či jinde, jenže nezbylo mi nic, než se vyrovnat se se syrovou pravdou, kolik „jaloviny“ můj trénink obsahoval. Proto několik doporučení do praxe:

  1. Jakmile začne trénink, nevěnujme se ničemu jinému – není řeč o tom, že trenér musí být na tréninku (a hráči s ním) aspoň nepsaných patnáct minut před zahájením, ale o tom, že nelze začínat později, protože něco jiného ještě čeká na vyřízení. Podobně nelze v rámci TJ brát telefony, vyřizovat soukromé věci, vybírat peníze na turnaj, věnovat se rodičům a jejich dotazům apod.
  2. Mějme věci nachystané – plánujme předem. Neztrácejme čas uvažováním, co budeme dělat (obsah), jak a v jakém pásmu zatížení budeme cvičit (metody cvičení a intenzita), jaké vybavení, či nářadí budeme využívat a jak je budeme přemisťovat.
  3. Snažme se vědomě využít maximum možného času, resp. nepromrhejme jakýkoliv dosažitelný čas, který máme k dispozici a ztrácíme ho – JAK?
    • Děti často čekají v zástupu na svůj „výstup“, než na ně dojde řada. Co s tím?
      • Zvyšme počet zástupů pro častější opakování.
      • Rozdělme hráče na dvě skupiny s odlišnou náplní a zde je teprve rozdělme do požadovaných počtů (skupin, zástupů, řad, či týmů).
      • Zadejme doplňkové cvičení. Ať třeba alespoň driblují na místě, ale hlavně ať nestojí naplano s míčem pod paží!
    • Nadměrnými přestávkami na cokoliv. Tím nezpochybňuji nutkání na stranu, či pití, ovšem přerušovat a chodit pít po každém cvičení?
    • Špatnou organizací a plánováním, nepřiměřenými nároky apod., viz výše.
    • Nedostatečným vysvětlením cvičení, anebo jeho nezvládnutím.

 

Tento výčet nemůže být z podstaty konečný, jen je třeba ho brát úvahu a čas maximálně využívat. Trenér a hráči v TJ jsou součástí živého procesu a častokrát platí obyčejné „méně pokynů“ a „nechte děti hrát“. Ale abych se nevyhnul nepříjemné odpovědi, kolik procent MET mi tehdy kolega v mé TJ naměřil…no, bylo to 17% a ten záznamový arch mám stále před sebou jako memento mori.