U13: Slepice, nebo vejce? Sympatické vystoupení na turnaji v Šumperku

Bez hlavních hráčů, kteří pomáhali o patro výše v týmu U14, vyjeli ostatní, tj. zdravé a schopné U13 na pěkný turnaj do Šumperka pro porci tří utkání. Každé z nich bylo jiné, každé něco o týmu vypovědělo a každé mělo svůj smysl.

Po cestě se polovina hráčů nuceně zastavila kousek před cílem za D. Studénkami, aby dostala životní lekci zvládání krizové situace při záchraně lidského života. Konec pak řešila šumperská záchranná služba, avšak memento, že nikdy nevíš, co může přijít bylo (ne)příjemným mementem cesty na turnaj.

G1, TJ Šumperk : UP BCM Olomouc                         51 : 40

Body: Přikryl 13-1/1, Šuranský 5 (1), Čechák 4-2/2, Galla 4, Hanák 3-2/1, Scripkaru 3-4/3, Jendřiščík, Malaska 2-2/2, Sofka, Zbořil 2, Kubík, Žamboch 0. TH 13/11 (!!), Trojky 1.

G2, Skokani Brno : UP BCM Olomouc                      26 : 84

Body: Přikryl 18, Galla 16, Scripkaru, Šuranský 12, Čechák, Hanák, Jendřiščík, Sofka, Zbořil 4, Kubík, Malaska, Žamboch 0. TH 0 (!), Trojky 0.

G3, UP BCM Olomouc : BK Mohelnice                     97 : 9

Body: bez komentáře.

První zápas zastihl obě sestavy do čtvrtin narýsované head coachem OZ velmi nepřipravené v hlavě. Domácí bez ohledu na ročníkový rozsah sestavy nás přehrávali pohybem dopředu svých hlavních hráčů a jednoduchým, o to účinnějším křížením mezi sebou. Rychle utěsňovali svou bednu jako bobři hrázky na Moravě, což by až tak nevadilo, pokud by na hrubý pytel šla (naše) hrubá záplata. Ta však v podobě nekompromisní obrany a okamžitého vybíhání dopředu do rychlého protiútoku nepřicházela, natožpak aby šly rychleji ven přihrávky na vyběhnuté hráče. Namísto takto hrubé záplaty od nás šlo jemné vyšívání s pentličkami, různé čáry-máry s míčem namístě namísto nekompromisního drivu, event. výhozu – naše chyba. Zvláštní přišlo suplujícímu trenéru ŠV, že (téměř) každý si hrál na spasitele a krmil soupeře nesmyslnými pokusy z dálky, aniž by prvně „napíchnul“ obranu a pak útok po dalším vniku šlo účinněji dohrát.

Přesný opak se z naší strany udál v podstatnějším zápase proti brněnským Skokanům. Přesunuli jsme malinko hráče v pětkách, a ti  od počátku začali hoblovat jednoduchý, o to účinnější basketbal – bránit v pěti lidech, ihned do brejku a opět obrana atd. Náročné pojetí, jako jediné však vedoucí k přečíslení a vyšší šanci skórovat. Jakmile Skokani zjistili, že moc daleko nedoskáčou, začalo je naše tsunami pohlcovat. O dominanci svědčí o nulový počet TH, tedy že všechny naše koše byly bez faulu, protože obránci nestíhali naše chlapce po přihrávkách při přečíslení faulovat. Nebylo by odtud pak od věci si v tomto týmu explicitně probrat se všemi aktéry, co je v týmových hrách primární, a co sekundární. Zda krása, či výsledek, jakkoliv by romantici a idealisté možná chtěli obojí. Angláni na to mají pěkné úsloví, „You can´t have a pie and eat it.“

Třetí utkání bylo čistě v režii našich chlapců i bez koučování, jelikož Mohelnice jako soupeř byla začínající skupina bez větších herních zkušeností a nemělo smysl jim znechucovat fajn den na dobrém turnaji. Příjemné byl zjistit, že na body dosáhli kompletně všichni hráči bez ohledu na počet.

Děkujeme za turnaj, děkujeme Lojzovi (Kubiš) a Terezce (Čechové) a ostatní místním, kteří akci uspořádali.