Starší minižáci se o svátcích účastnili Velikonočního turnaje v Ostravě.

Starší minižáci se o svátcích účastnili Velikonočního turnaje v Ostravě. A jak si vedli?

DEN 1.

Na zelený čtvrtek vyrazila početná družina chlapců z Basketbalového centra mládeže v Olomouci z hlavního nádraží směr Ostrava, vstříc prvním utkáním velkého turnaje. Během čtyř dnů se na basketbalových kolbištích potkalo přes 130 družstev v 15 kategoriích a o zábavu s oranžovým nesmyslem tak rozhodně nebyla o Velikonocích v Ostravě nouze.

Po přestupu na hl. nádraží v Ostravě, jsme dorazili kolem 12té hodiny do místa určení. První zápas na hale Tatran nám přisoudil soupeře ze Slovenska nám známého z turnaje v Žilině a to ŠBK Sereď. Chlapci z řeky na Váhu nám při absenci vyšších hráčů činili problémy zejména na doskoku, kde těžili ze své výškové převahy. Naši borci se však nedali a zejména dobrou obranou nedovolili soupeři nic jednoduchého. Po mírném strádání na přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny jsme se opět kousli a dovedli zápas do vítězného konce v poměru 55:44.

BCM Olomouc – ŠBK Sereď 55:44 (21:9, 30:20, 44:32)

DEN 2.

Velký pátek. Naše chlapce čekají dvě utkání se soupeři zvučných jmen. Nálada při odjezdu dobrá, odhodlání veliké. Dnes to nebudou žádné pašije.

V hladnovské tělocvičně zahajujeme den proti německé Albě Berlín. Jméno euroligového formátu, přijelo v 9 borcích. Od začátku se prezentujeme rychlejším basketbalem bez zbytečného otálení. Vybudujeme si 13 bodový náskok a soupeř se horko těžko dostává přes polovinu. Hostující trenér z Německa malinko zapomíná na pravidla o střídání… po 2. čtvrtině mohou hrát jen 2 hráči Alby…(?)  Jsme tu kvůli dobrým utkáním ne? Ve druhé půlce polevujeme v nasazení. Nedisciplinovaností a našim typickým „to máme v kapse“ necháme soupeře nadechnout.  Po dvou zázračných trojkách se přibližuje na čtyřbodový rozdíl 3 minuty před koncem. Metyho and-one pečetí vydřené vítězství se skřípěním zubů.

BCM Olomouc – Alba Berlín 48:43 (15:10, 31:18, 41:31)

Druhé utkání nás čeká ve večerních hodinách v kulisách haly Tatran. V závěrečném pátečním špílu nastupujeme proti pražské Spartě. Nezahájíme vůbec zle a po první čtvrtině vedeme 13:6. Výšková převaha soupeře však v druhé čtvrtině sehraje svoji roli a rázem se potácíme v 8 bodovém mínusu. Ve třetí kvartě ještě zmobilizujeme síly, ale proti Sparťanským věžím se horko těžko prosazujeme. Po závěrečném klaksonu svítí na tabuli 52:41 pro soupeře, avšak z utkání odcházíme s hlavou vztyčenou.

Odbojováno✔

 BCM Olomouc – BA Sparta Praha 41:52 (13:6, 17:25, 31:37)

DEN 3.

Bílá sobota. Den zahajujeme brzkým ranním odjezdem z Olomouce. Na hale Varenská nás čeká čtvrtfinále s BC Kolín. Medvědy jsme poslední dva roky potkávali na turnaji v Brandýse a zatím vždy odcházeli poraženi. Motivace do třetice to zlomit rozhodně je. Mizerný start v obraně a famózní vstup soupeře, nás hned zkraje utkání pošlou do desetibodového deficitu a prohráváme po čtyřech minutách 2:12. Výrazně přitlačíme v nasazení a vracíme se po dvou Karlových trojkách do zápasu. V druhé kvartě si bereme vedení a už ho nepustíme. Ve velmi bojovném zápase, kdy naši chlapci brousí palubovku a hrají důrazný basketbal vítězíme 59:38. Padá snad úplně všem a na vlně euforie se vezeme do semifinále. Pěkné momenty týmového odhodlání.
Je třeba smeknout klobouk i před soupeřem, který taktéž bojoval do posledních vteřin a nenechal nám nic zadarmo.

 BCM Olomouc – BC Kolín  59:38 (17:20, 27:35, 32:43)

 

Po obědě v místní restauraci vyrážíme auty směr Dolní Vítkovice. Přestupní stanice na důlní dráhu nevyšla, aneb končíme na skládce, dál už to nevede. Trenér-navigátor moc nezabodoval. Karavana aut se otáčí a rychle pryč. Teď už to snad trefíme.

V DOV navštívíme Velký svět techniky. Vedou interaktivní expozice, 3D kino a na závěr ping-pong v hale. Vyrážíme na procházku po areálu „Ostravských Hradčan“. Vidíme Vysokou pec, Plynojem či pozoruhodné lidské exempláře v kostýmech plazící se po ruinách železného města. Natáčejí  se přitom na HD kameru… Umění jsem nikdy moc nerozuměl…

Na večer nás čeká semifinálový boj proti obhájcům titulu mistra republiky NH  Flames Ostrava. Našlapané družstvo domácích od začátku diktuje tempo utkání. V první čtvrtině sice otevřeme skóre, avšak na dalších osm minut jsou to naše jediné body. Dobrá obrana, vyšší rychlostní level či efektivnost v zakončení. Ve všech parametrech bohužel za domácími zaostáváme a na každý bod se pekelně nadřeme. Ostravská mašina zvyšuje náskok a v tempu nepoleví až do závěrečné sirény. Pohledným rychlým basketbalem bez clon či zdvojování nám dává předčasnou velikonoční výslužku v podobě 60 bodového přídělu. Našim borcům se nedá v určitých pasážích upřít bojovnost či snaha s výsledkem něco udělat, ale herně jsme ještě někde jinde…

BCM Olomouc – NH Ostrava 21:84 (2:19, 10:50, 19:68)

DEN 4.

Velikonoční neděle. Závěrečný souboj o třetí místo nám přisoudil poraženého z napínavého semifinále, slovinskou Litju. Ve výborné atmosféře od počátku úspěšně zápolíme s vysokým čahounem s bradkou v dresu chlapců zpod Triglavu. V poločase držíme skóre vyrovnané a rveme se o každý míč. Bohužel  nedokážeme vyřešit clony a následné shozy na urostlou 12ku či se přes něj výrazněji prosadit do koše. Nenahrávám nám ani soupeřova pasarella, zatímco my to hrneme na 5ky a v jedné Q tak podstatně ztrácíme. Ve třetí čtvrtině se bohužel lámeme, nepřejdeme polovinu a dobití po náročném turnaji tak ztrácíme šance na bronz. Urostlý čahoun č.12, (nemít datum narození v občance, tak i věřím, že ho na břehu Sávy čeká žena s dětma), nám nasází v konečném součtu 30 bodů a zaslouženě si dojde pro ocenění ALL-STAR turnaje. My končíme turnaj s plackou bramborovou, na pěkném 4. místě.

BCM Olomouc – KK Litija 34:57 (16:13, 26:26, 32:45)

Za celý turnaj musím kluky pochválit za nasazení a bojovnost se kterou přistoupili k většině utkání. Prezentovali jsme se minibasketbalem bez zbytečných clon, zdvojování či zacpané bedny. Snažili jsme se hrát rychle dopředu, někdy však doplácely na nekvalitu v zakončení. Tlak na útočném doskoku by také mohl býti rozhodně agresivnější… obrana jakbysmet.

Dobrý turnaj odehráli Karlos s Mikym, avšak ani ostatní rozhodně nepropadli. Společnými silami táhli za jeden provaz a nechali na hřišti maximum pro tým. Celkově pak hodnotím turnaj jako velmi přínosný s kvalitními soupeři, které normálně v soutěži nepotkáme.  Užili jsme si víkendový turnaj, připsali další zkušenostní bodíky a snad se i něco přiučili;)

Obrovský dík patří rodičům, kteří s námi celý turnaj odjezdili a zajistili nám dopravu a perfektní servis během velikonočních svátků. Stejně tak trenéru Filipovi, který v pressu studijních povinností neváhal a jel.   Velmi dobře zafungoval v roli asistenta, během turnaje kluky motivoval a šířil dobrou atmosféru.

Velký dík a poklona jde organizátorům, kterým se podařilo uspořádat monstrózní turnaj, evropského formátu, zatím největší kterého jsme se  společně účastnily. Poděkování míří i na legendární halu Tatran, kde jsme sehráli většinu utkání. Domácí zde mezi koučováním/hraním svých zápasů, obsluhovali stolek a starali se o bezproblémový průběh všech utkání. Do toho jejich družstva turnaj medailově ovládla.  Aneb –  Ostravo!!! Dej těm chlapcům novou halu nebo ty útroby aspoň zrekonstruuj.  Zaslouží si to!

A v neposlední řadě nejde opomenout rozhodčí. Osobně musím smeknout konkrétně před dvojicí Doležal-Sokolovský, kteří odpískali celý turnaj od rána do večera a byli pro mne nestárnoucím příkladem velkého rozhodcovského srdce. Která svátky tráví stejně jako my na basketbalových palubovkách a jsou neodmyslitelnou součástí hry. Proto prosím nás trenéry, rodiče a hráče abychom hráli  Bez faulů. Občas to ujede, emoce jsou emoce, ale rozhodčí jsou lidé a stojí na stejné straně barikády jako my. Bez nich by takovéto turnaje nebyli 🙂