PP, PPP a velmi smutný výkon U12 proti KM

PP, pracovat a poslouchat, jsou dvě věci, které tento tým zásadně míjí. Utkání bylo testem, jak se oba soupeři basketbalově posunuli a pro nás zároveň, kteří hráči jsou schopni nastoupit do důležitých rozhodujících zápasů. Zatímco Kroměříž se zlepšila, my jsme se ještě zhoršili.

G1, UP-BCM Olomouc : TJ Slávia Kroměříž                         25 : 52 (8:4, 9:13, 4:15, 4:20)

Body: Mlčoch 5-2/1, Kupka, Šaradín 4, Matějka 2-4/0, Dráč, Přindiš, Sikora, Trefil 2, Neduchal, Nevrlý 1-2/1, ostatní 0.

TH 10/3 = 30 %                        F- 8                  Trojky: 0

G2, UP-BCM Olomouc : TJ Slávia Kroměříž                         23 : 66 (2:18, 8:22, 7:12, 6:14)

Body: Přindiš 4-2/0, Trefil, Štýbnar 4, Sikora 3-2/1, Schindler 2-2/1, Nevrlý 2-4/0, Mlčoch 2-2/0,  Neduchal 2, Kupka 0-4/0, ostatní 0.

TH 16/2 = 13 %                        F- 8                  Trojky: 0

Moc ani není divu. Jestliže soupeři, jak jsme poznali na turnaji v Písku, či včera nasyrovo naostro už v soutěžním utkání, 2-3 roky trénují a směřují pro-sportovní cestou vzhůru, tato skupina se chová jako banda mladistvých delikventů zralých pro péči v PPP. Namísto trénování neustále řešíme hlavně chování a kázeň, aby se vůbec něco na tréninku dalo dělat. A tak z našich malých nafoukánků rostou velcí nafoukanci, z malých sobečků velcí sobci a z milých roztomilých nesamostatných nešiků amotorická nemehla závislá na servisu rodičů. První krok ke změně stavu je vždy vstupní diagnóza, aby se stav pacienta, či v našem případě výkonnosti skupiny změnil. Tady je bohužel zakopaný pes a nezmění se, dokud strany podílející se na výchově těchto chlapců si ho nepřiznají.

S Kroměříží jsme vydrželi hrát jednu, resp. dvě čtvrtiny, pak totální ´breakdown´, kolaps mentálních a fyzických sil proti dobrému, přesto republikově velmi průměrnému protivníkovi. Tak špatně na tom jsme. Ocenit šlo pouze Toma Mlčiho, že přes spoustu chyb dokázal nějak vzdorovat a nepřestával hrát, Sikyho za první čtvrtku, kterou prakticky odtáhnul sám a ukázal své možnosti, než zkolaboval také. Mara Přindi bojoval statečně, leč zatím nebasketbalově. Nedu naběhal spoustu úseků tam a zpátky podél postranních čar do rohů, tam se bohužel basket nehraje. Podobně Niko Nevr prokázal pár solidních momentů, ale silně ho limituje malá síla a vysoký driblink. Značně podprůměrně zahrál hráč, na kterého se mělo spoléhat, Míša Trefa. Bez obrany, bez pořádného uvolnění pro míč a pokud se přes škobrtavý driblink-nedriblink dostal na dostřel, řešil zakončení zbrklou střelbou namísto, aby dojel dvojtaktem až do koše .

O těchto hráčích šlo něco napsat. Pardon, hráče Šaradína a Matějku jsem vykázal z lavičky po prvním zápasu, následoval je hráč Krumnikl. Všichni za chování a neukázněnost během utkání. Na konci textu by měla přijít nějaká povzbudivá věta do další práce. Takže, milé děti, dnes se nám utkání moc nevyvedlo, ale budeme poctivě dále pracovat a snažit se a ono se to vše zlepší. A na dobrou noc tu O třech prasátkách…