Kvapíková utkání mezi volejbalovými sítěmi.

 G1, UP-BCM Olomouc : SKB Zlín MIX                                5 : 71 (1:21, 0:20, 2:20, 2:10)

G2, UP-BCM Olomouc : SKB Zlín MIX                                4 : 41 (2:17, 2:8, 0:12, 0:4)

Obě odvetná utkání se Zlínem museli oba aktéři sehrát ve velmi urychleném modu, do kterého nás dostala volejbalová část SKUP, když si upravila předem dohodnutý program na sobotu k obrazu svému, o to méně k obrazu našemu. Museli jsme tak začínat o 45 minut později, o nějakém rozcvičování se ani nebavme, natožpak o toužebně očekávané přestávce a snězení doma pečlivě připravených svačinek, takže chlapci na lavičce se během utkání tajně vykrádali s různou kamufláží do šatny jako blahé paměti účetní Fantozzi a cpali do úst co nejvíc v co největší rychlosti. Přežít se to však dalo, i to je realita sportu, pořád lepší než trávit čas po svém zápase na tribuně mrazivého zimního stadiónu, než dohraje další třída a mohlo se jet společně autobusem domů. Každý sport má své a my v první řadě musíme uznat, že Zlín nám od posledního vzájemného duelu v září nějak vyrostl, zesílil, a hlavně se celkově zlepšil.

Tím pádem umazané nuly z naší části skóre a uhrané koše byly maximem momentálně možného při jedno- až dvouletém věkovém rozdílu, ovšem podstatné jsou opět „tendence“. Patnáct hráčů na utkání – výborně, fungl nové dresy již na sobě – bezvadné + díky rodičům za jejich rychlou reakci při akci „starý-sem-nový-ven“. Basketbalově lze oznámkovat nemálo našich akcí vedoucích k překonání soupeře  a k zakončení včetně vědomých spoluprací jako velmi dobře až dobře, přirozeně v naprosté většině pokusů bez toho nejdůležitějšího, skórování. Bojovnost na začátku průměrná, pak už velmi dobrá. Ono „rychtovat“ se s někým o hlavu vyšším a zejména těžším, není úplně jednoduché. Velmi dobře si kluci poradili i s absencí několika dosud stabilních hráčů, zejména návrat ztraceného syna Pati Kupky po 14 dnech byl příjemným osvěžením.